Únětice

Únětice

digitální povodňový plán

© 2010 - 2025 Provozovatel www.povodnoveplany.cz

Únětický potok a ostatní toky

Toky na k.ú. Únětice

Hlavním páteřním tokem v obcí Únětice ( levostranný přítok Vltavy ) je Únětický potok.

Únětický potok

Hydrologické pořadí:             1-12-02-0120      ID (Dibavod): 137 920 000 100     ID (CEVT): 10 244 831 (10 261 589)

Délka toku: 15 km ;  vzdálenost: Únětic od ústí do Vltavy:  4,5 ř.km ;  z toho v zájmovém území obce má délku 1,698 ř.km (hranice zástavby ř.km 5,418 - 3,720 )

Úprava toku v zájmovém území: je koryto VT upraveno VD v majetku státu s právem hospodařit pro Povodí Vltavy, státní podnik, čj. EDHM – DVT-00002988

Plocha povodí: 45 km2     Typ: drobný vodní tok ve smyslu Vyhl. 470/2001 Sb.

Průměrný průtok: 0,10 m3/s

Pramen:           uprostřed obce Kněževes, ul. U Ouvalky nedaleko busty Stanislava Kubra ve výšce 332 m n.m.:

Pramen tvoří jezírko uprostřed návsi. Dříve studánka Ouvalka. Potok se původně jmenoval Stativnice podle části mlýnů. Dalších několik pramenů je jímáno kanalizačními trubkami, které se za jezírkem spojují a tvoří dále jednotný tok. U jezírka stojí budova s vybrazeným svatým, který žehná toku. Na Únětickém potoce bylo v minulosti provozováno 19 mlýnů.

Odtok z povodí : Únětický potok směřuje východně směr Roztoky

Přítoky : ř.km 5.07    levostranné zaústění přítoku bezejmenné vodoteče z Malého rybníku

              ř.km 3.74   pravostranné zaústění bezejmenné vodoteče do Dolního rybníku,

              ř.km 3.72   pravostranné zaústění Horoměřického potoka

Ústí:               do Vltavy v Roztokách ve výšce 177 m n.m.

Správa VT:                             Povodí Vltavy, státní podnik, Praha

Únětický potok - průběh toku

Únětický potok je levým přítokem Vltavy v Roztokách severně od Prahy. Svůj název má podle obce Únětice. Jeho povodí zaujímá rozlohu téměř 45 km² a průměrný průtok je 0,10 m³/s. Dolní tok má podobu hlubokého údolí se skalními stěnami a patří do přírodních rezervací Údolí Únětického potoka a Roztocký háj a Tiché údolí.

Únětický potok teče z obce Kněževes (v níž protéká rybníkem Čermačka a kolem Čermákova mlýnu, u kterého se stéká (zprava) s odpadem z ČOV+ČKV (čističky odpadních a kontaminovaných vod) z letiště přes tuchoměřickou část Kněžívka, Tuchoměřice, tuchoměřickou osadu Pastviště, Štěrbův mlýn, (za kterým do něj zprava přitéká Kopaninský potok), Kopaninský mlýn, Statenice, Černý Vůl, Únětice, na kraji Únětic kolem Horního a Malého rybníka, dále do centra Únětic a dále na východ k bezejmennému a Dolnímu rybníku a k soutoku s Horoměřickým potokem, který se vlévá zprava pod Kozími hřbety, vede v asi 1,5 km dlouhém úseku okrajem území Prahy (městská část Suchdol). Dále pokračuje v jižní části města Roztoky kolem bývalé restaurace Maxmiliánka Tichým údolím k ústí, kde se nedaleko zámku vlévá zleva do Vltavy.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/%C3%9An%C4%9Btice%2C_%C3%9An%C4%9Btick%C3%BD_potok.JPG/682px-%C3%9An%C4%9Btice%2C_%C3%9An%C4%9Btick%C3%BD_potok.JPG   Únětický potok (přítok Vltavy) – Wikipedie

Vodní toky a vodní hospodářství

Poměrně silný pramen a boční potůčky dávaly možnost ke zřizování rybníků, vodních nádrží a zakládání mlýnů. V období cca 250 let bylo na Únětickém potoku zřízeno 6 rybníků a postaveno 18 mlýnů. V Kněževsi a bývalé Kněživce po jednom mlýně, v Tuchoměřicích tři mlýny, pod Tuchoměřicemi tzv. Kopanský mlýn, ve Statenicích a v Černém Volu po dvou mlýnech. Únětice dva mlýny, Suchdol na okraji svého katastru měl tři mlýny, právě tak tři mlýny byly v Roztokách.

V Úněticích jsou doloženy dva mlýny již v 16. století. Dolejší mlýn s č.p. 11 koupil Václav Záporka, a  byl označován jako mlýn Záporkovský.

„K únětickému statku náležel i mlýn na potoce Slativnici. Je to první vodní mlýn v Čechách, který máme doložen a jehož existence právě v Úněticích je dobře pochopitelná. Vodní tok, na němž mlýn stál, má celkem malý spád a proud a byl tedy málo vhodný pro mlýn s vertikálním kolem na svodní vodu, který navíc potřebuje složité převodové soukolí. V Úněticích proto nejspíše stál typologicky nejstarší typ mlýna, roztáčeného vodorovně ležícím kolem, pro jehož pohon postačí menší, ale přesně na lopatky kola dřevěným korýtkem usměrněný proud vody."

Pod obcí Únětice je podél toku Únětického potoka vyznačena naučná stezka Roztocký háj a Tiché údolí.

Potok je tok regulován ve zpevněném, někdy poškozeném kamenném korytu, části jsou vedeny přirozeným korytem. Navrhuje se zřídit koryto přirozené a vytvoření meandrů ke zpomalení toku a vytvoření přirozeného vzhledu.

Na vodním toku jsou vymezena záplavová území stanovená vodohospodářským orgánem. V Úněticích se jedná vzhledem k morfologii terénu zejména o záplavová území průtočná, případně částečně průtočná, a vzhledem k absenci technických opatření k zamezení rozlivu o území nechráněná. V rozlivu vod v řadě míst brání stávající oplocení i různé stavby, které mohou způsobit případné překážky v odtoku vod, zachycování předmětů unášených povodňovým tokem, a způsobit vzdutí nebo rozliv. Ke zmírnění následků povodňových stavů mohou sloužit horní i dolní nádrže, pokud by objem vod byl před přívaly vod snížen.

Ke zlepšení podmínek se navrhuje Územní i Povodňový plán vytěžení rybníků a založení jedné další nádrže.

Dolní rybník byl vybudován na místě louky pod obcí rovněž v rámci regulace toku kolem roku 1952, tak jako úprava rybníka Středního, Horní rybník a dlouhý nový úsek toku přeložen v jiné, než přírodou původně vytvořené, stopě. Obecně lze konstatovat, že úpravy, zejména napřimující vodní tok a uzavírající jej do kamenného koryta, jakož i vyosení pod prudký sráz na samý okraj údolní nivy, byly z hlediska krajinotvorného i protipovodňového nepříznivými a dnes již prakticky nevratnými zásahy, mj. umožňujícími nevhodně zástavbu v místech, kde měla probíhat nezastavěná plocha vodního toku oboustranně obklopená doprovodnou zelení, a měla být zachována nezastavitelná část údolí.

Potok má i přes provedené regulační úpravy a rybníky, tvořící soustavu nádrží, stanoveno záplavové území. Záplavové území bylo stanoveno pro Q5, Q20 ,Q100 a aktivní zónu záplavového území (AZZÚ, území průtočné, tedy nikoliv pouhý rozliv vody). Využití území, které je zasaženo těmito jevy, je dáno zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách.

V záplavovém území průtočném (tzv. aktivní zóna záplavového území s nejvyšším povodňovým rizikem) jsou vodním zákonem obecně přípustné pouze stavby sloužící k údržbě vodních ploch nebo k provozním účelům správce vodních ploch, stavby objektů a zařízení, jejichž provoz a využití jsou vázány na vodní plochy (jezy, vodní elektrárny, odběrné objekty apod.). Výjimečně lze umístit liniové stavby (komunikace, inženýrské sítě) a nezbytné malé stavby pro potřebu rekreace v území a krátkodobé deponie materiálu určeného k přímé nakládce na loď.

V území aktivní zóny je tedy nepřípustné umisťovat stavby pro bydlení, ubytování, školství, zdravotnictví a sociální péči, veřejné budovy, čerpací stanice pohonných hmot a další stavby, které mohou ohrozit životní prostředí, skládky zeminy, odpadu nebo jiného materiálu a samostatná zařízení stavenišť.

Existující pozemky s objekty rodinných domů při ulici V Jezírkách a při ulici Ke Stříbrníku, které jsou situovány v záplavovém území, bude třeba v případě povodně ochránit individuálně (například vytvořením hráze u míst, kde by voda mohla pronikat oplocením, dveřmi nebo okny do domů z předem připravených pytlů písku).

Objekt obecní studny, jakožto záložní či podružný zdroj pitné vody, by měl být stavebně ochráněn vůči rozlivu Q100.

Plochy existujících zahrad rodinných domů při ulici Kozí, a Tiché údolí, ve kterých jsou v některých případech situovány i objekty vyznačené v mapě KN (nejsou v aktivní inundaci), se navrhuje do budoucna využít jen jako zahrady, s možností rozlivu záplavové vlny.

Správcem drobných vodních toků (DVT) v zájmovém území, tedy správcem Únětického i Horoměřického potoka, je v současnosti Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 3178/8, 150 00 Praha 5 – Smíchov, který převzal správu DVT od ZVHS. Z těchto DVT má stanoveno záplavové území pouze Únětický potok.

Únětický potok byl regulován (upravován) stavbou z roku 1965, a to na celém katastru Únětice.

Při projektování funkčního využití území bylo požadováno podél koryt DVT zachovat volné, nezastavěné území o šíři min. 6 m od břehové čáry na obě strany, pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a případné údržby koryt DVT, ve kterých nebudou umísťovány žádné nové stavby ani vysazovány nové trvalé porosty (platí i pro oplocení). Většinou však břehy potoků (DVT) obsahují vzrostlé dřevinné porosty, které jsou součástí regionálního ÚSES, a významné i jako krajinný prvek estetické hodnoty.

Mlýny na Únětickém potoce (shora po proudu dolů k Vltavě - počet 19)

Mlýny v Úněticích

Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka a Roztocký háj – Tiché údolí


Mezi Suchdolem a Úněticemi leží PR Údolí Únětického potoka. Toto území společně s PR Roztocký háj - Tiché údolí tvoří velký lesní a lesostepní komplex. Přírodní rezervace se nachází na pravém svahu údolí Únětického potoka. Předmětem ochrany jsou zde skalnaté svahy,  zbytky stepi, vřesovišť a především údolní niva Únětického potoka mezi Úněticemi a Roztoky. Do chráněného území patří též hřeben Kozích hřbetů a Holý vrch.

Toto působivé místo bylo osídleno již v paleolitu a od počátku neolitu (od 5. tis. př. n.l.) je osídleno nepřetržitě. Slované se zde poprvé objevili patrně již v 6.století a průkazně se tu usadili v 10.století. Z konce 3. tisíciletí pocházejí nálezy přímo z úpatí Holého vrchu u obce Únětice (středoevropská únětická kultura doby bronzové). Kozí hřbety obcházela v raně přemyslovské době tzv. Velká cesta, která spojovala Levý Hradec a Pražský hrad.

Zajímavou částí údolí Únětického potoku jsou pozůstatky bývalých mlýnů. Nejznámějším z nich je Trojanův mlýn. Tůmův mlýn je jedním ze zaniklých mlýnů, po kterém zbyl jen mlýnský rybník a zbytek náhonu. O něco později v letech 1786–87 byl postaven Suchý mlýn hostinským J. Burdou, který několikrát vyhořel a dnes budovy slouží obytným účelům.

Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka a Roztocký háj - Tiché údolí – Kudy z nudy

Horoměřický potok   ID CEVT: 10 107 536

je menším tokem v Úněticích a pravostranným přítokem Únětického potoka na samé jihovýchodní hranici katastru obce. Pramení v Horoměřicích jižně od Únětic a posiluje Únětický potok až před jeho vstupem do Tichého údolí, tedy volné krajiny, kde žádné povodňové škody na neexistující zástavbě nepůsobí.

Správcem vodního toku je Povodí Vltavy, státní podnik

Vodní toky v katastru obce Únětice - mapa