• Spoje -  Řešené území je vybaveno stávajícími telefonními sloupovými nebo kabelovými rozvody a zařízeními společnosti O2, a.s. Území je dále vybaveno vzdušnými sítěmi elektronických komunikací (přenos zvuku, obrazu, informací, dat apod. bezdrátově). V řešeném území se nacházejí základnové stanice a zařízení mobilních operátorů (O2, a.s., Vodafone, a.s., T-Mobile, a.s.). Území je pokryto signálem operátorů mobilních telefonních vykrývačů. Stávající vrchní vedení v zastavěném a zastavitelném území bude tam, kde to nebylo provedeno, postupně ukládáno do podzemních tras. V případě zájmu o rozšíření sítě do nových lokalit je možno připustit situování kabelových rozvodů ve veřejných prostorech (komunikacích). Jejich další rozšiřování se ale s ohledem na rozvoj mobilního přenosu zvuku a dat nepředpokládá. Z hlediska rozvodu sítí se připouštějí v zastavěném a zastavitelném území sídel pouze rozvody kabelové uložené do komunikací a veřejných prostranství, sloupová vedení budou kabelovými postupně nahrazena v plném rozsahu. Lokality přestavby, dostavby a nové výstavby navrhované Územním plánem Únětice je možno postupně vybavit zkapacitněním a prodloužením stávajících zařízení, situováním úložných kabelových zařízení. Překládané i nové sdělovací kabely budou ukládány do země.

  Katastrálním územím prochází radiové směrové spoje.

• Občanské vybavení - jako funkční složka obce, je představováno velmi rozsáhlým souborem nevýrobních i výrobních zařízení, sahajících od správy a administrativy přes školství a výchovu až po sport a rekreaci. Důležité zde je prostředí, tj. geografická poloha, dominující funkce v území a dopravní možnosti, tak i životní prostředí a kvalita života zdejších obyvatel. Rozvoj občanského vybavení obchodu a služeb je v Úněticích rovněž poznamenán situováním prodejny Lidl při okružní křižovatce II/241 Suchdolská a III/2411 Rýznerova, který je na cestě z Prahy do Únětic. Situování prodejny v obci má tak bohužel prakticky neřešitelnou konkurenci v množství sortimentu a jeho obrátce (čerstvosti).

  Podle druhů činností jsou občanská zařízení členěna na obory zařízení, tj. správy a administrativy, záchrany a ochrany obyvatelstva, školství a výchovy, kultury, zdravotnictví a sociální péče, tělovýchovy a sportu, a dalších specifických, jako například vědy a výzkumu, církví, maloobchodu, stravování, ubytování, dále nevýrobních služeb, výrobních a opravárenských služeb, a podobně.

  Současná i budoucí kapacita řešeného území nebude dosahovat takového počtu obyvatel, aby se území stalo nositelem vyšší občanské vybavenosti. Zůstane oblastí, která bude spádovat do hlavního města Prahy nebo do Roztok u Prahy, případně Horoměřic (správní úřady, obchody apod.). Významným se stane do budoucna po vybudování části pražského okruhu v blízkosti obce.

  V řešeném území se stavby základního občanského vybavení vyskytují následně: V Úněticích je obecní úřad. Je zde mateřská škola a prvý stupeň základní školy. Obchod základního potravinářského a nepotravinářského sortimentu (smíšené zboží) je jeden, je zde ale několik restaurací, sportovní zařízení jsou zastoupena venkovními hřišti a sálem sokolovny, který dostatečně slouží i ke kulturním a společenským akcím a schůzím.

• Obchod a služby - v obci se nachází pouze drobné nákupní zařízení – obchod s potravinami v objektu občanské vybavenosti ve vlastnictví Obce Únětice, č. parc. 38/2, ulice Rýznerova 62/19 – obchod s omezeným sortimentem a nákupní plochou do cca 100 m2.

  Problém je, že asi 800 m vně okraje zástavby obce Únětice v území Na Důlkách v k. ú. Horoměřice, při frekventované komunikaci druhé třídy II/241 Suchdolské je situováno nové široko-sortimentní obchodní zařízení, supermarket Lidl, veřejná obchodní společnost Lidl Česká republika, Suchdolská 934, 252 62 Horoměřice, o výměře zastavěné plochy 1681 m2, tedy s čistou obchodní plochou nad 1000 m2, s kapacitním parkovištěm o cca 80 parkovacích stáních, tj. s nákupem do osobního vozidla, která využívá zájmu obyvatel řady okolních sídel, a kterému nemůže zřejmě žádné obchodní zařízení v Úněticích reálně konkurovat.

  Lokální obchod by se tak mohl a měl soustředit pravděpodobně zejména na prodej vhodný pro pěší docházku obyvatel, například speciálního sortimentu, jako například čerstvých výrobků z místní pekárny, místní výrobny uzenin, produktů místního pivovaru, výrobků cukrárenských, s otevírací dobou, která by konkurovala otevírací době prodejně Lidl, s možností konzumace s posezením, apod.; umístění obchodu – obchodů by mělo být v centru obce, v kultivovaném klidném či tichém prostředí se zelení.

  Gastronomické služby poskytuje Hostinec Sokolovna, Školní 93/2, nabízející teplá a studená jídla, a provoz přizpůsobený rovněž dle potřeby kulturních, společenských a sportovních akcí, pronájmu sálu. Gastronomické služby poskytuje Únětický pivovar – Únětický výčep – Pivovarská restaurace Rýznerova 19/5, zřízená v prostoru bývalého Sladovního humna pivovaru se zahrádkou a v létě s prohlídkou pivovaru a degustací piva. Gastronomické služby poskytuje Vinný sklep „U Karla“, Rýznerova 19/5 v areálu pivovaru (Výroba a prodej jakostního vína sudového i lahvového vyrobeného z hroznů z jižní Moravy, prodej burčáku).

  Ubytování je nabízeno po předchozí rezervaci v bývalém Únětickém mlýně na č. parc. st. 19/1, č, parc. 11/4 Tiché údolí. č. p. 11, kde je k disposici samostatné apartmá s kapacitou až deset lůžek.

  Výrobní služby jsou ponejvíce situovány v bývalých zemědělských provozech – ve statcích a v areálu bývalé zemědělské živočišné výroby při severovýchodním okraji obce. Jedná se o služby a skladování v oblasti stavební výroby, prodeje stavebních materiálů, nákladní autodopravy, truhlářství, skladování, zahradnictví, aj.

• Školy a kulturní zařízení v obci

  Mateřské školy: 40 míst na 1000 obyvatel, na 1 místo připadá 12 m2 podlažní plochy, minimálně 30 m2, optimálně 35 m2 volného pozemku. Optimální počet žáků ve třídě (oddělení): 20.

  Základní školy: 136 žáků na 1000 obyvatel. Optimální počet žáků ve třídě: 25.

  V současnosti je v obci dokončena přestavba a rozšíření objektu školy, určené a užívané pro provoz mateřské školy a základní školy „Hnízdo“ (Školní 2/1). Základní školu je možno nadále uvažovat ve stávajícím objektu školy s doplněním vybavení (speciální učebny, tělocvičny, školní jídelny či družiny).

  Základní školství v Úněticích má historii a tradici již od roku 1623, kdy byl zakoupen kapitulou Pražskou objekt pro kantora, aby v ní bydlil a učil. V roce 1670 byla vystavěna škola pod farní budovou vedle staré kostelní věže v místech, kde je před kostelem větší prostranství, v roce 1790 měla škola 114 dětí. V místech dnešní školní budovy byla postavena nová škola v roce 1838. Plocha zastavěná budovou tehdy dosáhla cca poloviny plochy zastavěné stávajícím objektem. Ve škole bylo zapsáno 252 dětí. V roce 1894 byla škola zbořena a na stejném místě postavena nová, dochovaná do současnosti. V roce 1898 měla již 5 tříd s jednou pobočkou a sedmi učiteli, a navštěvovalo ji 424 dětí z Únětic, Úholiček, Moráně, Suchdola, Statenic a Černého Vola. Postupně, jak si okolní sídla budovala vlastní školy, přestaly docházet děti ze Statenic (1912), Suchdola (1931), a Úholiček (1948), od té doby počet dětí v Úněticích vykazoval stále klesající tendenci, takže ze školy se stala dvoutřídka (1974), následně jednotřídka, a pro nedostatek dětí byla základní škola v roce 1983 zrušena. Následně budova posloužila k založení mateřské školy. Ta sloužila jako mateřská škola až do nedávné minulosti, kdy byly založeny i třídy pro docházku a výuku žáků 1. až 5. ročníku základní školy.

  K roku 2020 (2022) jsou v obci Únětice k dispozici v oblasti základního občanského vybavení mateřského a základního školství 2 oddělení mateřské školy pro celkem 40 dětí, a 5 tříd 1. stupně základní školy, každá o kapacitě 20 žáků, tedy pro celkem 100 žáků. Základní školství je v obci v současnosti tedy zastoupeno 1. až 5. ročníkem. Velikost obce stávající, avšak ani výhledová (pokud by dosahovala počtu 1300 až 1400 osob), nenaplní zřejmě potřebu zřízení nové kompletně vybavené základní devítileté školy o obou stupních (1. až 9. třída a dalších specializovaných učeben). Za docházkou do vyšších ročníků musejí a budou muset žáci dojíždět.

  Nejbližší základní školy v okolí jsou v Roztokách, ve Velkých Přílepech, v Horoměřicích a v Praze - Suchdole. Ve Statenicích základní škola vyjma speciální soukromé školy není.

  V Roztokách u Prahy je provozována základní škola sloužící pro Roztoky a okolní obce včetně obce Únětice, současně provozována výuka žáků až ve 35 třídách. Původní počet tříd Roztoky + Žalov byl 19, pro 420 žáků, v roce 2014 byla otevřeno nově dostavěné křídlo s dalšími deseti učebnami, tělocvičnou a multifunkčním sálem. Uváděna je kapacita 730 žáků. Kapacita školy by měla být postupně obsazována optimálním počtem 25 žáků na třídu při vybavení specializovanými učebnami nebo učebním programem. Nově realizovaná i plánovaná bytová výstavba v Roztokách čerpá a vyčerpá tyto kapacity, při jejich naplnění budou upřednostňováni žáci tohoto sídla před přespolními. Škola ve Velkých Přílepech je poměrně vzdálená a hromadnou dopravou hůře dostupná. Kapacita 275 žáků.

  V Horoměřicích je základní škola dostupná z Únětic autobusem pražské integrované dopravy. Od roku 2019 – 2020 je dostavěnou ZŠ pro 1 až 9 ročník s cca 23 učebnami včetně odborných; rozestavěná, povolená a plánovaná výstavba v Horoměřicích volné kapacity ale zřejmě rovněž vyčerpá. Městskou hromadnou dopravou je přístupná také základní škola v Suchdole. Základní škola Mikoláše Alše v Suchdole, Suchdolská 360 (u konečné stanice bus č. 107) je o 27 třídách, pro 1 a 2. stupeň. Kapacita školy by nárůst žáků druhého stupně v omezeném rozsahu dle informací v roce 2020 mohla umožnit, pokud nebude realizována nová sídlištní výstavba bez realizace nových školských zařízení.

  Pokud by ve výhledu mělo dojít a bylo přistoupeno k situování nové základní školy o úplné kapacitě 1. až 9. ročníku a dostatečném pozemku v okolí pro školní sport, je pro ten účel stanovena Územním plánem Únětice územní rezerva při západním okraji obce. Územní rezerva je s ohledem na tvar obce a umístění ZŠ v blízkosti přírody a na klidném místě i rozlohu místa optimální, značně problematické ale je, že je pozemek v držení soukromých osob.

  Shrnutí školství - ke kapacitním a prostorovým nárokům:

  K roku 2022 jsou, v obci Únětice v oblasti základního občanského vybavení mateřského a základního školství k dispozici 2 oddělení mateřské školy pro celkem 40 dětí, a 5 tříd 1. stupně základní školy, každá o kapacitě 20 žáků, tedy vnitřní prostory pro celkem 100 žáků. Současné venkovní prostory rozlohou nevyhovují. Současná rozloha areálu společného školství MŠ a ZŠ je o výměře 1952 m2. Pro MŠ i ZŠ je nezastavěná plocha pozemků areálu v roce 2022 odhadem něco přes 1200 m2, což stěží vyhovuje pro kvalitní zahradu MŠ o 40 dětech, natož pro ZŠ a její vlastní venkovní zařízení. ZŠ musí využívat pro venkovní tělocvik venkovní sportoviště vedle sokolovny.

  Mateřská škola pro 20 – 25 dětí o jednom nadzemním podlaží je o půdorysné ploše cca 240 m2, pro 40 – 50 dětí o jednom nadzemním podlaží je o půdorysné ploše cca 460 až 500 m2, pokud je o dvou nadzemních podlažích, je možno půdorysnou plochu uvažovat cca 360 m2.

  Územní plán obsahuje plochu územní rezervy pro školství o výměře 6720 m2 (0,7 ha), okolní území je vedeno v nezastavitelných plochách, tedy v případě změny územního plánu by mohla být plocha pro školství zvětšena (devítitřídní základní škola by optimálně měla mít plochu areálu s venkovními sportovišti 1,2 ha).

  Do gymnázia či obdobné střední školy musí studenti z Únětic dojíždět, nejbližší gymnázium je v Praze.

  V obci se vyskytují objekty a zařízení určené a užívané pro kulturu.

  V Sokolovně (č. parc. 114, Školní ulice č. p. 93, vlastnictví Obec Únětice, objekt občanské vybavenosti) je mj. nedávno opravený sál pro veřejné i soukromé kulturní, společenské, obecní i sportovní akce a potřeby, s pódiem, šatnami a divadelním osvětlením, se zázemím - s možností přípravy jídel, nápojů a občerstvení. Kapacita je cca 200 míst - může tedy sloužit jako Shromažďovací středisko v případě evakuace obyvatel.

  Obdobně pro kulturní a společenské akce byl využíván objekt na č. parc. stavební 40/1 při ulici Rýznerově - jedná se o objekt bývalé stodoly, provozovaný jako soukromý hudební a divadelní klub a místo pro setkávání a shromáždění obyvatel obce.

  Obci Únětice náleží vlastnickými právy stavba užívaná ke kulturním účelům a výstavám, původní zemědělská stavba bývalého špejcharu na č. parc. stavební 33/2, při ulici Rýznerově východně od kostela. Přestavba byla dokončena kolem roku 2008 – 2009, a stavba je známa jako galerie a společenský sál „Špejchar“, výhledově uvažovaný Spolkem pro obnovu únětické kultury rovněž pro postupné vytvoření Muzea únětické kultury.

  V obci Únětice je provozována Obecní knihovna Únětice, umístěná v 1. patře Obecního úřadu.

• Sportoviště a rekreační zařízení - Sportovní a sportovně rekreační plochy. Tělovýchovnými plochami - plochy všech sportovních zařízení v územích sloužících sportu a rekreaci i v dalších polyfunkčních a monofunkčních plochách (tzn. zejména v územích obytných, smíšených, a občanského – veřejného vybavení nekomerčního i komerčního charakteru), bez započtení vnitroareálové zeleně, komunikací, ploch pro parkování a ostatních doplňujících zařízení.

  Sportovní či sportovně rekreační zařízení je zastoupeno v obci Únětice sportovním areálem se sokolovnou (celková rozloha plochy 2859 m2). Jedná se jednak o možnost sportu organizovaného tělovýchovnými jednotami, je zde možno provozovat i sport neorganizovaný. Sál je možno užívat k řadě účelů, a rovněž k účelům sportovním. Venkovní antuková sportoviště obsahují nohejbalová a volejbalová hřiště, tzv. beachový kurt 23 x 12 m pro plážový volejbal i plážový fotbal, je zde možnost hry pétanque. V území působí tenisová škola pro děti Tenis Balance. V sokolovně se pořádají hodiny zumby. V obci je provozován spolek TJ Sokol Únětice – ping pong.

  V některých místech v obci jsou situována malá veřejná dětská hřiště. V odlehlejší poloze v severovýchodním cípu katastru je situovaná venkovní střelnice s budovou mysliveckého svazu Hubertus Roztoky.

  K sportovně rekreačním funkcím, je třeba počítat turistické pěší a cyklistické cesty procházející územím a spojující je s cíli a potenciálem okolí sídla. Cestou z obce kolem vodní nádrže Dolní rybník pod Holým vrchem lze pokračovat Tichým údolím po proudu Únětického potoka až do Roztok. Zde poblíž soutoku s Vltavou je zámek, sídlo Středočeského muzea. Po proudu Vltavy je Klecanský jez, technická památka. Cyklisté pokračují dál podél Vltavy přes Dol a Máslovice s Muzeem másla až do Nelahozevsi a Veltrus. Po turistické značce lze směřovat na Levý Hradec s mimořádnou přírodní scenerií vysoko nad řekou a s významnou historií tohoto sídla prvních českých králů. Přes Žalov po cestě zpět do Únětic je široká vyhlídka na Prahu, na Říp a Ještěd. Tato trasa je základem budoucí Turistické stezky Dr. Rýznera. Proti proudu Únětického potoka lze přes sídla Černý Vůl, Statenice a les Juliana navštívit Tuchoměřice a hrad Okoř.

• Historické a kulturní památky a archeologická naleziště zasluhující pozornost a protipovodňovou ochranu -

  Únětice - jsou součástí "Dobrovolného svazku obcí Údolí Vltavy a okolí". V obci se nacházejí: základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, víceúčelová sportovní hala, a čtyři malé vodní nádrže - rybníky. Mezi zvlášť významné památky patří:

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zřízen roku 1132, nynější podoba je pozdně barokní z let 1766 až 1770. Vnitřní zařízení z doby po 1770, na hlavním oltáři obraz Nanebevzetí od Ignáce Raaba.
  • Barokní fara naproti kostelu z roku 1766.
  • Hřbitovní kaple svatého Josefa, postavena na morovém hřbitově východně od centra obce (Alšova ul.. Pětiboká stavba, sklenutá kupolí).
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého, barokní z roku 1716 západně od centra (Školní ul.). Obdélná s půlkruhovým závěrem a valenou klenbou.
  • Před ní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1699.
  • Špejchar z roku 1752.
  • Pohřebiště, archeologické naleziště nejstarší doby bronzové na Holém vrchu – podle něj je pojmenována tzv. únětická kultura

PAMÁTKY  a zvláště významné stavby v obci

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Kostel, který je dnes nemovitou kulturní památkou, založil kněz – kanovník Zbyhněv roku 1132. Byl vystavěn v románském slohu z kamene a byly v něm čtyři oltáře – Panny Marie, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, a sv. Kříže.

KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO

Kaple, která je dnes nemovitou kulturní památkou, se nachází v západní části obce za školou. Zděnou kapli s malou lucernou na střeše dal postavit v roce 1716 únětický farář Josef Turek.

KAPLE SV. JOSEFA – PĚSTOUNA A HŘBITOV

Stavba, která je nemovitou kulturní památkou, je zvenku pětiboká, zevnitř desetiboká, má na čtyřech bocích okna, v západním boku jsou vchodové dveře. Nachází se na únětickém hřbitově při severovýchodním okraji obce.

ÚNĚTICKÝ PIVOVAR

První ověřená zmínka o únětickém pivovaru, tedy o výrobě piva v Úněticích, je z roku 1557, kdy uvedeno, že „dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích“. Pivovar byl postaven roku 1710. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu jeho existence svatovítská kapitula. Dle produkce byl v roce 1897 třetí největší ve smíchovském okrese (ten zahrnoval téměř všechny obce na levém břehu Vltavy dnešní Prahy kromě Malé Strany s Hradčany, a sahal od Kralup nad Vltavou na severu až po Zbraslav na jihu), měl svoji sladovnu, k pivovaru patřil i rybník západně od obce, odkud pivovar v zimě získával led uskladňovaný v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu do pivovaru, a která byla zásobárnou vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice, další voda, hlavně užitková, byla do pivovaru přiváděna dřevěným potrubím z rybníka. Pivo se vařilo světlé i černé a expedovalo se koňskými povozy, v sudech i lahvích do okolí Únětic i do Prahy.

Před koncem druhé světové války byla výroba piva na čas zastavena, v roce 1942 byl provoz zakonzervován, provoz byl obnoven v roce 1945; v roce 1947 došlo k renovaci technologie, ale v roce 1949 došlo k jeho znárodnění, pivovar byl předán do řízení Smíchovského pivovaru, který neměl zájem na jeho provozování, novou technologii rozebral a odvezl, sklepní prostory ještě nějaký čas využíval jako vedlejší sklady, a v roce 1951 i tuto prostoru opustil. K obnově výroby piva došlo až v roce 2011, tedy v nedávné době, která přeje vzniku menších pivovarů. Pivovar je zdrojem pracovních míst, ale i zájmu turistů či návštěvníků obce Únětice a je historicky i hmotově významnou stavbou obce, byť není v pohledově a z hlediska urbanistické dispozice sídla v dominantní poloze. Poloha byla nejspíš dána blízkostí vodního toku a situováním studní s dostatečnou zásobou dobré vody. V současné době je prosperující stavbou obce s občanským vybavením.

ŠPEJCHAR

Tereziánský špejchar (sýpka), situovaná východně od kostela, je součástí jádra vesnice, která si dodnes podržela původní barokní urbanistický rozvrh. Dodnes se zachovalo již málo znatelné členění fasád, s provlékanými mřížemi, kamenným ostěním vstupu a dvěma štíty. Špejchar k uskladňování obilí dal postavit v roce 1752 únětický farář Václav Nespěšný. V současné době není samozřejmě k danému původnímu účelu využit, je v nájmu Spolku pro obnovu únětické kultury, ve výhledu se připravuje v objektu instalovat výstavu Muzea únětické kultury na postupně budované naučné turistické stezce Dr. Rýznera. Stavba vedená v KN jako zemědělská stavba (č. parc. st. 33/2) je ve vlastnictví Obce Únětice, a byla opravena a citlivě rekonstruována v roce 2007 až 2008.

ŠKOLA

První ucelenější zprávy o školách v kraji pocházejí z roku 1622, z doby, kdy „Jezuitů v moc dány školy“. Podle urbáře byla v roce 1623 v Úněticích, náležejících kapitule Pražské, zakoupena chalupa od Kateřiny Panošky, která byla užita jako obydlí kantora a místo výuky. V roce 1760 byla vystavěna nová škola z pozůstalosti místního faráře Václava Nespěšného hned pod farní budovou, vedle staré kostelní věže v místech, kde je nyní před kostelem větší prostranství. V roce 1790 měla škola 114 dětí. V roce 1833 byla škola zbořena a postavena škola nová; velký podíl na stavbě je připisován českému spisovateli Jindřichu Šimonu Baarovi, který v té době kaplanoval na únětické faře.

V roce 1898 měla škola 5 tříd s 1 pobočkou, sedm učitelů, a navštěvovalo ji 421 dětí nejen z Únětic, ale i z Úholiček, Moráně, Suchdola, Statenic a Černého Vola. V roce 1912 se odškolila obec Statenice, která si v roce 1919 postavila vlastní školu, v roce 1931 Suchdol, který si postavil rovněž svoji vlastní zpočátku dvojtřídní školu. V roce 1948 se odškolila obec Úholičky, od té doby počet dětí v Úněticích vykazoval stále klesající stav, takže se ze školy stala roku 1974 dvoutřídka, posléze jednotřídka, až byla 1983 škola zrušena. Poté byla obnovena a využita jako mateřská škola a centrum mimoškolních výtvarných aktivit pro děti i dospělé. Budova prochází od roku 2017 významnou přestavbou přinášející zkapacitnění, a je v ní umístěna mateřská škola a základní škola „Hnízdo“. V současné době je v objektu situována mateřská škola o dvou odděleních a prvý stupeň základní školy o pěti třídách.

ZÁMEČEK (Panský dům) A HOSPODÁŘSKÉ USEDLOSTI

Dominantu obce Únětice s dodnes výrazně barokními prvky tvoří vedle kostela hospodářský dvůr ze třetí čtvrtiny 18. století (okolo roku 1770) s panským domem, v některé literatuře nazývaným „zámeček“. Velkostatek byl od roku 1233  majetkem kapituly u sv. Víta. Majitelem byla následně po roce 1989 společnost AGRIVEP, a.s., sídlem Velké Přílepy, vzniklá ze zemědělského družstva, která do oprav rovněž neinvestovala. V nedávné době se majitelem stavebního pozemku č. parc. 40/1 staly dvě fyzické osoby. Po roce 1713 pak byla usedlost ve vlastnictví Jakuba Krále rozdělována jako rodinné dědictví na menší hospodářské usedlosti - dnešní statky č.p. 29 (František Král) a č.p. 33 (Antonín Dědič, synovec Růženy Králové)..

SOKOLOVNA

V roce 1919 byla zřízena v Úněticích pobočka tělocvičné jednoty Sokol Horoměřice. Již 1921 se únětičtí sokolové osamostatnili jako Tělocvičná jednota Sokol v Úněticích. Svou činnost provozovala střídavě v hostincích u Kejmarů (dnešní prodejna potravin) a u Landů, nebo na hřišti zřízeném poblíž školy na pozemku odkoupeném Sokolem od Svatovítské kapituly. V roce 1935 byla postavena sokolovna se sálem, sociálním zařízením, západním přísálím a bytem, otevřena slavnostně 1936, posléze bylo dobudováno jeviště a pod ním kuchyně. Otevřena po rekonstrukci pak byla roku 1984. Administrativní převedení majetku Sokola do vlastnictví obce bylo provedeno v roce 1991.

Po uzavření hostince U Kejmarů, kdy v obci nebylo žádné pohostinství, bylo nové přísálí přebudováno na stávající hostinec, sál sokolovny pak začal sloužit pro taneční zábavy, pro místní sportovce (tenis, cvičení žen, apod.) a pro pořádání schůzí vedení obce a občanů.

• Doprava - území se nachází v severozápadní části spádového území Hlavního města Prahy v prostoru západně (levobřežně) od toku Vltavy a východně od státní silnice I. třídy R7 (Praha – Slaný – Chomutov). Hlavní dopravní páteř řešeného území tvoří silnice II. třídy II/240, vedoucí územím od jihu (Horoměřice) na sever (Velké Přílepy) a dále na Kralupy nad Vltavou (kde je také jeden ze dvou důležitých silničních mostů, spojujících levý a pravý břeh Vltavy). Od východu (Suchdol) se na silnici II/240 před Úněticemi připojuje silnice III. třídy III/2411. Hlavním dopravním problémem obce jsou vysoké dopravní zátěže na páteřní komunikaci a pohyb aut na šířkově nevyhovujících komunikacích.

  (Druhým mostem přes Vltavu je pak tunel v Bubenči (pod Vltavou) a Trojský most - který také propojuje levý a pravý břeh Vltavy. Odtud vyplývá, že v oblasti Roztok a protilehlých Klecan se žádný podobný most nevyskytuje a přechod na opačný břeh Vltavy je tak spojen se značně dlouhou a časově náročnou objížďkou).

  Obec Únětice je z hlediska širších vztahů orientována na Prahu. Vzdušná vzdálenost od současného nejbližšího pražského urbanistického centra, Dejvického náměstí, je cca 5 km. Obec je součástí pásu intenzivní pracovní dojížďky do Prahy o šířce 5 – 10 km, obklopujícího území Prahy. Z hlediska dopravní dostupnosti je obec v současné době v 20 minutové dostupnosti vůči Praze. Silnice II/241 jde dle ZÚR ve stávající trase ke křižovatce před Úněticemi, dále by měla pokračovat v původní trase silnice II/240 přes Černý Vůl (Statenice) a za Velkými Přílepy by se měla připojit na přeložku II/240. Územní plán Únětic přichází s námětem přeložení silnice II. třídy do nové trasy, která by neprocházela centry obcí Statenice a V. Přílepy. Obešla by jmenované obce východně, sousední Únětice a Úholičky by minula západně. Územní plán Únětic pro toto řešení vymezuje územní rezervu a iniciuje diskusi se sousedními obcemi, respektive Krajským úřadem o tomto záměru. Realizace záměru této objízdné trasy by mohla být nezávislá na realizaci přeložky II/240 dle ZÚR.

  Nová objízdná trasa by začínala již v Horoměřicích na křižovatce ulic Velvarská a Únětická, kde by byla převedena silnice II/240 z ulice Velvarské na ulici Únětickou. Za křížením s ulicí Suchdolskou (silnice II/241) by komunikace pokračovala po stávající komunikaci, kde by byla po cca 200 m umístěna okružní křižovatka umožňující napojení ulice Rýznerovy od Únětic, prodloužené ulice Ke Kříži od Únětic a napojení nově navržené objízdné komunikace. Objízdná komunikace by pak pokračovala severním směrem, procházela by nízkým mostem mezi částí Černý Vůl a rybníky na Únětickém potoce a směřovala ke křížení komunikací III/2423 a III/2421, které by bylo nahrazeno okružní křižovatkou. Objízdná trasa by pak pokračovala po silnici III/2421 až cca 400 m před začátek zástavby ve Velkých Přílepech, kde by se opět přes okružní křižovatku odklonila severním směrem a vytvořila by tak objízdnou komunikaci pro odklon silnice II/240 resp. II/241 z Velkých Přilep. Zpět do stávající stopy by se silnice II/240 (výhledově II/241) dostala severně od areálu firmy Bláha na Pražské ulici na severním okraji Velkých Přílep. Dále by bylo možné pokračovat touto objízdnou komunikací až na sledovanou výhledovou přeložku silnice II/240 v úseku Tursko – Tuchoměřice. Celková délka navržené objízdné komunikace je 6,3 km, z toho 4,1 km jsou nové komunikace. Na zbylé délce se jedná o vedení po stávajících komunikacích, vedených nyní v kategorii nižší třídy (silnice III. třídy). Délka stávajícího úseku projíždějícího obcemi mezi napojeními objízdné trasy je 4,69 km. Průjezd silnic druhé třídy přes zastavěné území obcí se tímto objezdem sníží o 0,25 km v Horoměřicích, o 1,45 km ve Úněticích a o 2 km ve Velkých Přílepech. Navíc se tímto opatřením zkrátí čas průjezdu. Hlavním cílem však není zkrácení času průjezdu, ale odvedení dopravní zátěže mimo centra obcí. Územní rezerva R02 pro vedení objízdné trasy silnice II. třídy byla do ÚP Únětice vymezena na základě prověřování možností zmírnění dopravní zátěže na silnici II/240 na průjezdu Úněticemi. Územní rezerva R02 zasahuje pouze krátký úsek ve východní části na hranici s Úněticemi. Jedná se o nezastavěné území, kde kromě zastavitelné plochy Z10 pro čistírnu odpadních vod nejsou navrhovány žádné zastavitelné plochy. Jedná se o území s přírodními hodnotami (Únětický potok, LBC 19 Horní Únětický rybník). územní rezerva R02 v ÚP Únětice zachována.

  Silniční síť - dochází k několika významným úpravám stávající silniční sítě obce. Stávající připojení centrální části Únětic přes nevyhovující stykovou křižovatku (nevyhovující rozhledové a sklonové poměry) v Černém Volu ze silnice II/240 je doplněno a částečně nahrazeno novým propojením v jižní části obce novou trasou v délce cca 800 m, která se napojuje na stávající silnici III/2405 v údolí Únětického potoka. V centrální části obce je sledována snaha o zmenšení dopravní zátěže v křižovatce silnic III/2405 a III/0079 (směr Lichoceves) návrhem nové komunikační spojky severně od centra obce (přes areál „Boušovský“) pro vztah Lichoceves – Velké Přílepy v celkové délce 1500 m. Tato trasa je též variantou pro vztah Suchdol – Lichoceves (III/0079 – II/241), protože odklání tyto dopravní vztahy mimo centrum obce a mimo kritickou křižovatku v místě připojení na silnici II/240. Další úpravy nevyhovujících komunikací a jejich křížení Křížení Suchdolská – Velvarská – Kralupská – Úvozová (napojení II/241 do II/240 a napojení ulice Úvozové).

  Autobusová doprava Únětice jsou obsluhovány dvěma linkami příměstských autobusů – 355 a 359. Na území obce se nacházejí tři (3) autobusové zastávky.

  Letecká doprava - Ochranná pásma letiště. Do řešeného území zasahují ochranná pásma mezinárodního Letiště Václava Havla Praha. Vzletové a přibližovací prostory se pohybují ve výšce 380 – 430 m n. m. Tyto skutečnosti ovlivňují jak hlukové poměry řešeného území, tak výškově limitují navrhovanou zástavbu (běžnou zástavbu pouze teoreticky) – ochranná pásma s výškovým omezením staveb. Z hlediska hygieny prostřední se nejedná ve Úněticích o významný limit, neboť hlukové ochranné pásmo nezasahuje do zastavěného území ani zastavitelných a přestavbových ploch. Jižní části řešeného území se dotýkají: hlukové ochranné pásmo, ochranné pásmo ornitologické, ochranné pásmo proti nebezpečným a klamavým světlům, ochranné pásmo pro vzdušná vedení VN a VVN (zasahuje zčásti i zastavěné území).