Integrovaný záchranný systém (IZS) je efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události.
Základní složky IZS:
Ostatní složky IZS:
Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko HZS ČR) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra.
Dle zákona o integrovaném záchranném systému velitel zásahu má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může mj. zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet.
Práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech stanoví zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v §23-25 a Zákon č. 320/2015 Sb. o HZS.
Při povodních Povodňová komise úzce spolupracuje se složkami IZS a to v průběhu povodně, dále v případě evakuace obyvatel obce a následně při odstraňování povodňových škod.
Správa obce je a zůstává situována ve stávajícím objektu, rekonstruovaném v roce 2015, a polohu úřadu v centrální části (Náves 17/4) i jeho potřebnou kapacitu je možno hodnotit jako vyhovující. Součástí služeb úřadu je Czech POINT. Záchranná služba ani profesionální hasičský záchranný sbor v řešeném území nemají základnu. Sbor dobrovolných hasičů obec nemá. V obci není služebna Policie státní ani obecní.
Ochrana území před průchodem průlomové vlny (průtokové vlny způsobené zvláštní povodní v důsledku havárie hydrotechnické stavby) se v tomto návrhu Územního plánu Únětice nestanovuje. Úněticemi prochází Únětický potok, který naplňuje vodní nádrže (Horní rybník, Malý rybník) nad tímto sídlem, a výše uvedený jev by tedy mohl nastat při náhlém poškození jejich hrází, nepředpokládá se však, že by k tomuto poškození došlo naráz a v plném rozsahu, pokud by se jednalo o poškození samovolné. Výše proti toku vodoteče se nevyskytují zařízení, jejichž havárie by mohla uvedený jev vyvolat. Rybníky západně od obce mohou naopak sloužit k regulaci množství průtoku při případných intenzivních deštích a zvýšených průtocích až povodňových stavech, a při dostatečné hloubce nádrží a jejich průběžné údržbě, aby nebyla zanesením snížena jejich kapacita, mohou současně sloužit i k chovu ryb, aniž by při případném částečném vypuštění před povodněmi hrozil jejich úhyn.
Zóna havarijního plánování jaderných zařízení se v řešeném území nevyskytuje. Nejbližší jaderné zařízení (dva jaderné reaktory) se vyskytuje a je provozováno v Centru výzkumu Řež, který je součástí ÚJV (Ústavu jaderného výzkumu) Řež, a. s., v Řeži u Prahy (vzdušná vzdálenost od středu sídla Únětic cca 2,7 km). Další jaderné zařízení (jeden jaderný reaktor) je provozován v MFF UK v Praze – Troji (vzdušná vzdálenost od středu sídla Únětic je cca 7,2 km). Pro případy mimořádných událostí mají uvedená pracoviště stanovena havarijní plány, které se řešeného území netýkají.
Stálý, tlakově odolný úkryt (kryt civilní obrany - CO) jakožto stavba určená a kolaudovaná k tomuto účelu se v území nenachází a ani nenavrhuje. Pro případ potřeby individuálního ukrytí se předpokládá využít jednak podsklepení rodinných domů, jednak sklepní prostory pivovaru (improvizovaný úkryt), které se navrhuje a předpokládá v případě reálné potřeby (hrozby) dovybavit, aby jej mohli využít jak zaměstnanci, tak obyvatelé obce. Shromaždiště obyvatel území před evakuací - před odvozem z postižené oblasti a skladování materiálu CO a humanitární pomoci se doporučuje uvažovat v prostoru veřejného prostranství u obecního úřadu (Náves), případně na hřišti u Sokolovny. Dočasné provizorní pohotovostní ubytování se navrhuje v budově sokolovny (Školní 93/2), kde je rozměrnější sál a možnost přípravy jídel, stravování a základní hygienické zázemí.
Vyvezení a dočasné uskladnění případných nebezpečných (toxických) látek v řešeném území, tj. jejich odvoz mimo zastavěné území a zastavitelné území obce, se nenavrhuje. V území nejsou sklady nebo zdroje těchto látek. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce k odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, se konkrétní prostor a technické zázemí nenavrhuje, byla by nezbytná pomoc složek sídlících mimo řešené území. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území se neuvažuje, nebezpečné látky v území nejsou a nebudou skladovány.
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 litrů na den a na obyvatele cisternami Středočeských vodovodů a kanalizace, a.s. Zásobování pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií není navrženo.
Pozn. k roku 2022: stavbám a zařízením civilní ochrany by měla být věnována s ohledem na současné válečné konflikty v blízkosti našich hranic opět zvýšená pozornost. Pro ochranu obyvatelstva je nejvhodnější uvažovat podzemní hromadný moderně vybavený kryt situovaný co nejvíce ve středu sídla (Náves, pivovar, apod.).
ZVLÁŠTNÍ ZÁJMY MINISTERSTVA OBRANY
Celé správní území obce se nachází ve vymezeném území Ministerstva obrany – v ochranném pásmu (OP) radaru SRE, které je nutno respektovat podle ustanovení 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) – ÚAP jev 102a.
Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení VVN a VN, základových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána.
Do správního území obce zasahuje zájmové území Ministerstva obrany, koridor RR směrů - zájmové území elektronického komunikačního zařízení pro nadzemní stavby (dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), které je nutno respektovat podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajištováni obrany ČR, a zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 30 m n. t. jen na základě stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. I zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) - ÚAP jev 82a. V případě kolize může být výstavba omezena.
Na celém správním území je zájem Ministerstva obrany posuzován z hlediska povolování níže uvedených druhů staveb podle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., ÚAP jev 119. Na celém správním území lze umístit a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany:
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I. II. a III. třídy,
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení,
- výstavba vedeni VN a VVN,
- výstavba větrných elektráren,
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice),
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem,
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky),
- výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny).